Česnek neodmyslitelně patří do naší kuchyně, kde dochutí maso, polévky i třeba pomazánky. Navíc bojuje s infekcemi a zlepšuje imunitu. Chcete si tenhle zázrak přírody vypěstovat sami? Jde to na zahradě i třeba v truhlíku.
Krátce o česneku
Česnek je vytrvalá bylina pocházející původně z Asie. Znali ho však i ve starém Egyptě a takoví Řekové a Římané ho pro jeho posilující účinky dávali jíst vojákům během válečných výprav.
Česnek má pozitivní vliv na lidské zdraví. Umí si totiž poradit s viry i bakteriemi a používá se tak jako podpůrný prostředek v boji s nachlazením i plísňovým onemocněním. Obsahuje vitamíny A, B i C a také minerály, jako je vápník, selen nebo jód. Pomáhá při cukrovce, snižuje krevní tlak a zlepšuje celkovou obranyschopnost těla. V neposlední řadě pak výborně chutná a dokáže vylepšit řadu teplých i studených pokrmů.
Jaký česnek je pro výsadbu nejlepší?
Abyste mohli sklízet pořádnou úrodu, je potřeba vybrat správný česnek pro výsadbu. Obecně platí, že je dobré sázet takové druhy, které jsou zvyklé na naše podmínky. Určitě se u nás bude dařit lépe českým odrůdám česneku, než třeba tomu ze Španělska nebo Číny, který nejenže vyžaduje jiné podnebí, ale je také náchylnější ke škůdcům a chorobám, které se u nás vyskytují.
Dalším důvodem, proč volit český česnek, může být i jeho specifická chuť. Zahraniční česneky chutnají přeci jen jinak. Při volbě tak také záleží na vašich chuťových preferencích.
Jak na výběr sadby
Nejlepší možností, jak získat zdravý česnek na výsadbu, je od pěstitele. Můžete sice zkusit vysadit konzumní česnek, ale ten neprochází zdravotní kontrolou a mohli byste si půdu kontaminovat chorobou nebo škůdcem. Těch se dá zbavit jen těžko, někdy je to dokonce i nemožné. Vyšší cena sadbového česneku tak má svoje opodstatnění.
Na výběr máte odrůdy velmi rané, polorané i pozdní, takže si můžete vybrat podle toho, kdy chcete sklízet. Těch českých pak najdete více než 100. Ještě je však potřeba se rozhodnout, jestli chcete pěstovat paličák, nebo dáte přednost nepaličáku.
Paličák nebo nepaličák? Poznejte základní dva druhy česneku
Než se dáte do výsadby, pojďte se seznámit s dvěma základními skupinami česneku – paličákem a nepaličákem:
- Paličák poznáte podle toho, že vytváří dlouhý květní stonek, který se na konci spirálovitě stáčí. Má kulovité květenství, palici, ve které se vyvíjejí pacibulky, které se dají jíst nebo použít k výsadbě. Vhodné je však květní stvol včas vylomit, aby rostlinu zbytečně nevysiloval. Stroužky směřují ke středu, kde je tvrdý stvol. Paličák poznáte také podle fialovějšího zabarvení. Jeho stroužky jsou větší, ovšem nedá se skladovat tak dlouho jako nepaličák.
- Nepaličák je šlechtěný takovým způsobem, že nevytváří květní stonek (je tedy bez palice), ale veškerou sílu vkládá do stroužků, které mají více silic a tím pádem intenzivnější chuť. Jednotlivé stroužky jsou uspořádané v jakési spirále, kdy střed vyplňují drobnější stroužky. Nepaličáky jsou snadnější na pěstování i skladování a mívají spolehlivější výnos.
Až na několik výjimek jsou paličáky ozimé a musí se tedy vysadit na podzim. Kultivary nepaličáků pořídíte jak ozimé, tak i jarní.
Zvláštností u nás je, že na rozdíl od zbytku EU dáváme přednost pěstování paličáků, přestože je to náročnější.
Nejčastější odrůdy česneku
Není česnek jako česnek, výběrem odrůdy nerozhodujete jen o čase výsadby a sklizně, ale i o jeho chuti. Pojďte se podívat na sadbový česnek, který u nás pořídíte nejběžněji:
- Anton: Jediný nepaličák s fialovým zabarvením patří mezi jednu z chuťově nejlepších odrůd v Evropě. Sází se na podzim a lze ho sklízet velmi brzo nazeleno už počátkem července.
- Benátčan: Chutný nepaličák vhodný na jarní i podzimní výsadbu, který můžete sklízet začátkem srpna i později. Je velmi výnosný a lze ho skladovat dlouho.
- Bjetin: Nejranější český paličák s velkými cibulemi, který můžete sklízet už počátkem června.
- Havran: Velmi ostrý paličák s velkými stroužky a sklizní v polovině července.
- Havel: Oblíbený ostrý paličák, který dobře snáší sucho. Sklizeň bývá koncem července.
- JAPO II: Nepaličák pro podzimní i jarní výsadbu, který se sklízí začátkem srpna. Oblíbený je díky dlouhé skladovatelnosti.
- Karel IV.: Polopozdní ozimý paličák se stabilním výnosem během suchých i mokrých let.
- Lukan: Nepaličák vhodný k podzimní výsadbě a sklizni nazeleno. Jeho chuť je velmi ostrá a ušlechtilá.
- Rusinka: Ozimý paličák, který byl ozdraven od virů a vyznačuje se ušlechtilou chutí.
- Slavin: Velmi ostrý paličák pro podzimní výsadbu a sklizeň koncem července.
Odrůd je, jak jsme psali na začátku, opravdu mnoho. Nejlépe uděláte, když se s výběrem poradíte při nákupu sadby.
Sázení česneku krok za krokem
Pěstovat česnek se může zprvu zdát jako poměrně složitá záležitost. Pokud se ale naučíte, jak s ním zacházet, zjistíte, že to zvládnete i beze stresu. Co všechno vás na cestě ke sklizni čeká?
Výběr stanoviště
Česnek je poměrně choulostivý na pěstování, takže výběr vhodného stanoviště neberte na lehkou váhu. Rozhodně nedoporučujeme sázet česnek na záhony po cibuli, pórku nebo po rajčatech. Naopak jako vhodná předplodina se ukázaly brambory, okurky nebo košťáloviny, po kterých to na záhonku česneku svědčí.
Určitě nesázejte česnek opakovaně na stejné místo. Nejenže byste brzy vyčerpali půdu, ale také riskujete napadení chorobami a škůdci.
Pro česnek vždy vybírejte slunné, teplé a dostatečně vzdušné stanoviště, kde se mu bude dařit nejlépe. Nezáleží, jestli ho budete mít na záhonku, nebo zvolíte pěstování v truhlících na verandě.
Příprava půdy
Nejlepší pro pěstování česneku je hlinitopísčitá půda bohatá na živiny. Určitě by neměla být přemokřená, v takové by se česneku nedařilo.
Pokud nechcete nechat nic náhodě, připravte půdu na sázení v předstihu ideálně dvou týdnů. A to tak, že záhon zryjete do hloubky okolo 15 cm, zbavíte plevele a pohnojíte.
Problém je ale v tom, že česnek nesnáší přímé hnojení organickými hnojivy, jako je kravská mrva. Také zbytečně nedoplňujte do půdy dusík, který česnek oslabuje. Naopak se doporučuje použití kompostu nebo rozleželého hnoje, který dobře promícháte s půdou. U organických hnojiv raději hnojte s předstihem alespoň dvou týdnů.
Zvolit také můžete zelené hnojení, které spočívá v tom, že do půdy zaryjete biomasu rostlin vypěstovaných pro tento účel.
Příprava česneku na sadbu
Před samotnou výsadbou je potřeba česnek nejprve připravit. A to tak, že od sebe oddělíte jednotlivé stroužky, v ideálním případě byste je neměly oloupat. I když oloupané stroužky nejsou překážkou, stejně lépe uděláte, když je nebudete úmyslně zbavovat slupky.
Jestli k výsadbě použijete malé nebo velké stroužky, nehraje žádnou roli. I z malého stroužku můžete mít pořádnou sklizeň. Jedině pokud bude pěstovat česnek v oblastech s méně srážkami, volte větší stroužky, které v začátcích pomohou rostlině lépe hospodařit s vodou.
Moření
Zatímco někteří pěstitelé jsou proti moření, spousta z nich ho stále vidí jako jedinou šanci při boji se škůdci a chorobami. Jestli se tedy před výsadbou rozhodnete (ne)mořit, záleží jen na vás. Pokud však pěstujete česnek na stanovišti, kde už dříve česnek byl, je moření rozhodně lepší volba.
Mořit můžete buď za pomoci chemických přípravků k tomu určených, například Sulkou, nebo přírodní cestou, kdy česnek ponoříte do teplé vody nebo přesličkového roztoku:
- Návod na moření chemickými prostředky najdete vždy na obale daného přípravku.
- Moření teplou vodou provádějte ve vodní lázni s teplotou do maximálně 50 °C, kam stroužky ponoříte po dobu 25 minut.
- Odvar z přesličky připravíte tak, že zalijete 100 g sušené přesličky 1 litrem vody a necháte do druhého dne louhovat. Poté ho přiveďte k varu a nechte ho mírně probublávat přibližně půl hodiny. Jakmile klesne teplota pod 50 °C, vložte stroužky do lázně a nechte je tam přibližně 25 až 30 minut.
TIP: Jestliže jste mořili česnek v předstihu, před výsadbou ještě můžete stroužky namočit do roztoku lignohumátu, který podporuje růst kořenů.
Termín výsadby
Kdy sázet česnek záleží na vámi vybrané odrůdě. Pokud jste zvolili ozimou odrůdu, sází se na přelomu podzimu a zimy. U jarních odrůd, jak už název napovídá, dochází k výsadbě v jarních měsících.
- Pěstování česneku na podzim: Podzimní výsadbu provádějte co možná nejpozději. Ideální je sázet koncem listopadu nebo v prosinci. Ale než měsícem se řiďte spíše aktuálním počasím. Důležité je, aby před výsadbou klesla teplota trvale pod 9 °C. Půda však nesmí být zmrzlá. Takto nízká teplota chrání česnek před napadení mnoha chorobami.
- Výsadba česneku na jaře: Jarní odrůdy česneku sázejte v období od března do května. U jarní výsadby ovšem počítejte s menší výnosností. Na druhou stranu jsou jarní odrůdy odolné proti napadení houbomilkou, která patří k nejčastějším škůdcům.
Výsadba
Konečně přichází na řadu samotná výsadba česneku. Odsazení jednotlivých řádků volte tak, aby se vám záhonek dobře obdělával a nezarostl plevelem. Většinou se mezi řádky nechává 8 až 15centimetrová mezera. Vzdálenost mezi jednotlivými stroužky je pak v rozmezí 25 až 50 centimetrů.
Česnek je vhodné zasadit dostatečně hluboko, vrstva půdy nad stroužkem by měla být ideálně 6 až 10 centimetrů. Lepší než sázecí kolíky je použití lopatky, která půdu neupěchuje a rostlina tak může lépe zakořenit.
Při sázení česneku záleží také na směru, jakým umístíte stroužek do půdy. Dolů by měla směřovat širší část, takzvané podpučí, ze kterého porostou kořeny, nahoru pak směřuje vrcholek, ze kterého začne vyrůstat nať. Pokud byste chtěli mít záhonek úhledný, směřujte i bříška stroužků stejným směrem.
Při pěstování v truhlíku zatlačte jednotlivé stroužky přibližně 2 centimetry hluboko a nechte rozestupy 15 až 20 centimetrů. Truhlík poté umístěte na slunné místo a nezapomeňte pravidelně zalévat.
Zalévání
Česnek snáší lépe sucho než dlouhodobé přemokření. Proto ho zalévejte jen během jarních měsíců, kdy vyžaduje více vody, nebo pokud je dlouhé období sucha.
Hlávkování
Pokud pěstujete paličák, je potřeba zastřihnout vrchol s pacibulkami. Této činnosti říká hlávkování a provádí se v momentě, kdy se na rostlině objeví květní stvol. Když ho neodstraníte včas, bude mít česnek snížený výnos.
Sklizeň
Jak poznáte, že je česnek připravený na sklizeň? Záleží na druhu. Paličáky se sklízí v době, kdy mají ještě 5 dužnatých listů. Ty mohou už žloutnou, nesmí být ovšem suché.
Paličák je připravený ke sklizni v momentě, kdy mu nať přibližně z poloviny lehne na zem a objeví se žloutnutí.
Některé druhy jsou vhodné i na dřívější sklizeň nazeleno. Vždy se proto ujistěte, jakou odrůdu pěstujete.
Choroby a škůdci česneku
Vaše pěstitelské snahy můžou překazit různé choroby a škůdci. Nejlepší ochranou je volit zdravou sadbu, kterou vysadíte do ideální půdy v ideální čas. Případně si můžete pomoct mořením. A také tím, že si dáte pozor na přehnojování, přemíra dusíku způsobuje u česneku větší náchylnost k různým nemocím a škůdcům.
S jakými chorobami a škůdci se setkáte nejčastěji?
Bílá sklerociová hniloba
Pokud se setkáte s touto chorobou, je to konečná a musíte napadené rostliny zlikvidovat. Rozhodně pro další výsadbu nepoužívejte ani zdánlivě zdravé rostliny z této várky.
Nemoc poznáte tak, že rostlinám začnou odumírat kořeny a na povrchu se objeví bílá propletená vlákna. Bohužel neexistuje žádná chemická obrana. Jediné, jak nákazu můžete eliminovat, je to, že česnek nebudete sázet každý rok na stejné stanoviště. V případě, že se nákaza objeví, nesmíte v této půdě česnek pěstovat dalších 10 let.
Fuzáriová hniloba
Tato houbová choroba hrozí především během vlhkých let. Více ohrožený je česnek zasetý v těžší půdě. Při napadení si můžete všimnout nafialovělého zbarvení, odumírání kořenů a toho, že napadené rostliny zakrní. Nejlepší obranou je výsadba v období, kdy teplota půdy klesne pod 9 °C.
Háďátko zhoubné
Nejnebezpečnější škůdce česneku nese všeříkající háďátko zhoubné. Ani tady neexistuje žádná účinná ochrana. Napadenému česneku žloutnou listy, odumírají kořeny, zpomaluje se růst a objevuje se praskání.
Jakmile najdete napadenou rostlinu, je potřeba veškerý porost zlikvidovat (nikdy ne však do kompostu). Zdravý česnek můžete zkonzumovat, nepoužívejte ho však k výsadbě.
Po sklizni pak posypte půdu dusíkatým vápnem, zavlažte a překryjte folií po dobu jednoho měsíce. Také je potřeba z půdy odstranit plevel, který slouží jako hostitel. Bohužel i tak dokáže háďátko v půdě přežít klidně i 5 let, proto v dalších letech nesázíme na stejné místo.
Houbomilka česneková
Tato moucha klade vajíčka k česneku v předjaří. Larvy pak vykusují pletivo uvnitř rostliny, což ji deformuje a způsobuje náchylnost k dalším chorobám. Nejlepší ochranou proti houbomilce je pokrytí záhonku bílou netkanou textilií nebo chemický postřik. Případně sázení na jaře.
Jak vidíte, pěstování česneku je trochu alchymie. Pokud ale budete dodržovat doporučené postupy, můžete se těšit na pořádnou sklizeň, o které budete vědět, z jakých podmínek pochází. Takový domácí česnek prostě chutná lépe než ten kupovaný.
