Už jste o rýmovníku slyšeli mnohé, dokonce si vyzkoušeli jeho účinky na ucpaný nos a zaraženou rýmu. A teď sháníte návod na pěstování rýmovníku? Našli jste. A vedle pěstování vám prozradíme, jak na množení rýmovníku. Dozvíte se, jak zpracovat jeho zelené části, aby léčil i chutnal. Nebo jak listy rýmovníku snadno uskladnit pro zpracování pozdější (až se vám jich naakumuluje víc). Hned na úvod vám prozradíme, že rýmovník vydrží téměř jakékoliv zacházení.
Ještě rýmovník neznáte?
Rýmovník citronový, latinsky Plectranthus amboinicus je léčivou bylinou z čeledi hluchavkovitých. Vedle samotné hluchavky (které je i dost podobný, včetně květenství), je příbuzný například s oreganem, mátou, šalvějí a dalšími, u nás více zdomácnělými bylinkami.
Někdy se mu přezdívá „kubánské oregano“ či „řecký eukalyptus“, ale pochází z Afriky, z jejích tropických oblastí. Setkat jste mohli i s pojmenováním „molice“.
Stejně jako ostatní hluchavkovité rostliny se rýmovník vyznačuje výrazným aroma. Je svěží, zemité, bylinkové, a v příliš silné koncentraci až „k nevydržení“. Lidé mají jeho aroma buď rádi, nebo jim vyloženě vadí. Dobrou zprávou je, že pokud rýmovník zpracujete do podoby sirupu, aroma výsledného nápoje z takového sirupu získá trochu jiný nádech, akceptovatelný i pro osoby, kterým původní vůně rýmovníku nevyhovuje.
A právě aroma rýmovníku je tím, o co většině lidí při jeho pěstování jde. Silice a další rostlinné látky v rýmovníku obsažené dokáží pomoci s některými neduhy, především s rýmou, ucpaným nosem, dutinami, nebo při vykašlávání z plic a průdušek. Při dlouhodobém užívání může pomoci ledninám a játrům.
Silné listy jako zásobárna vody
Rýmovník má silné a těžké listy, které jsou plné vody. Díky tomu vydrží rýmovník i dlouhou pauzu v zalévání, když třeba odjedete na dovolenou. A protože má protizánětlivé účinky, sám sebe dokáže uchránit před hnilobou z přelití nebo z dlouhého pobytu ve vodě k zakořenění. Zkrátka, vydrží téměř veškeré naše zacházení.
Téměř liána
Rýmovník si můžete vypěstovat jako pravidelný keřík. Ale přirozeně jde o rostlinu plazivou, popínavou, téměř liánu. Tvoří dlouhé, i několikametrové výhony (když má podmínky k růstu a když ho nijak nezaštipujete.
Jaké jsou účinky rýmovníku
Rýmovník toho v našem těle dokáže hodně. Především:
- proti rýmě a běžnému nachlazení
- snižuje otoky podrážděných sliznic horních i dolních dýchacích cest
- ředí hleny, a tím usnadňuje vykašlávání i odtok rýmy
- pomáhá zvládat astma právě snižováním otoků v dýchacích cestách
- má protizánětlivé účinky, včetně revmatu a atritidy, které může pomoci zmírnit
- podporuje psychickou kondici, prohlubuje relaxaci a zmírní úzkostné stavy
- podporuje krevní oběh, roztahováním cév snižuje krevní tlak
- pomáhá odstraňovat „špatný“ cholesterol, brzdí vznik kamenů ve vnitřních orgánech, celkově pomáhá játrům i ledvinám v jejich nepřetržité činnosti.
Kde se dá rýmovník pěstovat?
Původ rostliny v tropické Africe dává tušit, že na celoroční pěstování venku to nebude (ale nově se setkáte s kultivary, co venku přezimují, pokud je důkladně přikryjete na ochranu před vymrznutím, a pokud během příliš vlhké zimy neuhnijí). Skvěle se mu bude dařit v ložnici, v kuchyni a dalších místnostech, kde je spíše rozptýlené než přímé sluneční světlo. I na balkoně vám z rýmovníku vyroste statná bylina, ovšem za podmínky, že balkon nesměřuje na jih, jihozápad.
Jaká je životnost rýmovníku?
Přestože jde o léčivou bylinu, rýmovník tvoří dřevnaté základní výhonky, podobně jako například šalvěj, rozmarýn. Díky této schopnosti jde o bylinku víceletou. Když se o něj budete správně starat, může být součástí vašeho bytu, lékárničky i kuchyně po mnoho let.
Nejlépe se mu daří doma jako pokojové rostlině
Rýmovník je skvělým kandidátem na pokojovku. V interiéru se mu daří nejen proto, že jde o milovníka tepla, který by to venku v zimě nevládl. Ale i díky rozptýlenému světlu. V původní domovině na něj přímé sluneční paprsky dopadají jen výjimečně, a je tak přizpůsoben stínu, polostínu, zkrátka světlu rozptýlenému.
Nikdy jej neumisťujte přímo na jižní či jihozápadní okno – leda by to bylo trojsklem. Na běžném okně ho uvaříte, spálíte. Na skříňce u okna, pokud od přímého světla oddělíte rýmovník záclonou, už si však bude lebedit.
Díky nízkým nárokům na světlo se mu bude dařit i v ložnici, dokonce i tehdy, když tu nejste zvyklí úplně vytahovat rolety, a stačí vám jen šero. Máte-li místo v tmavší kuchyni, můžete ho umístit i sem: a rovnou tak budete mít čerstvé lístky rýmovníku po ruce do jídla i do pití.
Rýmovník vám naroste i na balkoně nebo venku v záhonu
Přes teplejší měsíce roku se bude rýmovníku dařit i venku na balkoně, na terase nebo dokonce v záhonu. Ale pozor, do záhonu jej nesaďte do volné hlíny. Zakopejte ho i s květníkem, abyste jej na podzim snadno vyndali a mohli přenést do domu k přezimování.
Balkon a terasa by ale neměly být vystaveny jižnímu a jihozápadnímu sluníčku. Nebo na nich rýmovník umístěte do stínu pod markýzu, či za jinou, větší rostlinu. V záhonu patří rýmovník do stínu vyšších rostlin a spíše na okraj, kde zálivka osychá nejdříve. Na noc by totiž (pokud neprší) neměl zůstávat mokrý. Hlavně na jaře a na podzim.
Kde sehnat rýmovník
Rýmovník se může pěstovat ze semínek nebo sazenic. Semínka moc k sehnání nejsou, navíc je jejich klíčení poměrně náročné. Mnohem snazší bude zasadit si pořízenou sazeničku. V podstatě kdykoliv během roku.
Rýmovník pořídíte v zahradnictví, v hobby marketech, v sezóně třeba i v supermarketech. Většinou jako sazeničku zakořeněnou v menším květníku. Zpočátku nepotřebuje ani přesazení, později ji jen přemístíte do většího květníku a do nové zeminy.
Ale pokud má rýmovník někdo ve vašem okolí, požádejte ho o jeden až výhonky (2 – 5 listů se stonkem). Necháte si je doma zakořenit, a budete mít rýmovník bez jakýchkoliv nákladů na jeho pořízení. Že vám zakoření, je v podstatě jisté. Rýmovník má ohromnou vůli k životu.
Jak nechat rýmovník zakořenit
Není na tom nic složitého. Stačí výhonky postavit do skleničky s vodou, nechat zakořenit ve vodě. Tak, aby lístky nebyly ponořené, pouze řapíky. Je-li na výhonu příliš mnoho lístků, ostříhejte je a udělejte si z nich večer čaj. Krásně zklidňuje. Když budete po rýmovníkovém čaji toužit dopoledne, smíchejte ho s čajem zeleným.
Rýmovníkové výhonky pustí kořínky během několika dní. A můžete je zasadit. Jestliže pár týdnů nenajdete na zasazení rýmovníku čas, nic se neděje. Ve vodě (pokud ji budete dolévat), vydrží opravdu dlouho.
Druhým způsobem, jak na množení rýmovníku, je zasazení rovnou do zeminy. Jen odstřihnete výhonek, namočíte koneček do stimulátoru růstu. A zasadíte rovnou do hlíny. Opatrně zaléváte. Rýmovník ochotně zakoření i tímto způsobem.
Přirozeně se totiž sám rozmnožuje vegetativně. Jakmile jeho výhony narostou tak dlouhé, že se převáží, skloní a dotknou země, okamžitě koření a zakládají novou mateřskou rostlinu. Ostatně, u šalvěje či rozmarýnu tomu také není jinak.
Kdy a do čeho zasadit rýmovník
Rýmovník nemá žádné specifické nároky, poroste v jakékoliv pěstební nádobě. Vyberte mu květník o něco větší než ten, ve kterém jste ho pořídili. Pokud pěstujete z výhonu, pořiďte květník s průměrem okolo 10 cm, to bude na začátek bohatě stačit. S rozrůstající se rostlinou a jejím kořenovým balem budete postupně měnit za květníky o něco větší.
Zemina mu stačí neutrální, pro pokojové rostliny. Jestliže máte kvalitní půdu na zahradě, můžete ji do substrátu přimíchat, ale raději přepečenou v klasické troubě. Proč? Abyste si do interiéru nezavlekli nežádoucí plísně a škůdce schované v záhonové hlíně.
Jak se starat o rýmovník aneb jak pěstovat rýmovník
Na pěstování rýmovníku není nic komplikovaného. Jde o rostlinu houževnatou a nenáročnou, která vám promine téměř všechno, a bude si vesele růst. Někdy možná rychleji, než by vám bylo milé… Ale ani to nevadí – rýmovník se dá sklízet, kdykoliv jej potřebujete přistřihnout. A listy uchovat v mrazáku, postupně nasbírat dostatek hmoty pro přípravu sirupu nebo tinktury, pak je použít všechny najednou.
Zálivka a hnojení
Ale zpět k pěstování rýmovníku. Co se zálivky týká, nerad má přelévání, nevadí mu déletrvající sucho. Proto jej zalévejte cirka jednou za týden středně velkou dávkou vody (v porovnání s ostatními pokojovkami, které doma máte (nejsou-li to jen kaktusy). V měsících, kde ne topí, ale není přímo teplo, stačí zálivka i jen dvakrát do měsíce.
Rýmovník se dá hnojit průmyslově: hnojivem pro pokojové rostliny. Ale to jen případě, že jej nebudete používat ke konzumaci!
Jestliže si chcete rýmovník pěstovat jako léčivku, hnojte jej organicky. Má rád vyhnojenou zeminu, ale bez přihnojování se také obejde, dokonce i několik let. Jen nebude tak bujný a tmavě zelený. Čím světlejší a menší listy, tím jsou buď mladší, nebo hůře živené.
Proto, stojíte-li o rýmovník bujný, s velkými listy plnými aromatické šťávy, několikrát do roka jej přihnojte stejnými organickými hnojivy, jaká používáte v zeleninovém záhonku. Nebo pořiďte organické hnojivo pro bylinky. Jednou za čas ocení rýmovník i hnojivo krystalické.
Řez rostliny
Rýmovník netřeba nijak speciálně stříhat. Spíš si budete rostlinu přizpůsobovat vlastním představám nebo léčebným a kulinářským potřebám. Pokud jej nezaštípnete, každý výhon poroste do až ohromující délky.
Jakmile jej zastříhnete, podél ponechaného výhonu si rýmovník založí na výhony nové. Tím se zahustí. Jestliže budete stát o rostlinku kompaktního tvaru, právě zaštipováním jej dosáhnete. A čím stříhat? Jednotlivé listy uštípnete prsty. Pokud se rozhodnete o zastřižení delšího výhonu, vystačíte si s nožem nebo s nůžkami. Netřeba zahradnické. Výhony jsou měkké.
Rýmovník postupem času ztrácí spodní listy. Ty zasychají a opadávají. Na vás bude je občas posbírat, odstranit.
Přesazování
Rýmovník cirka jednou za dva roky přesaďte do většího květníku. Můžete zachovat původní kořenový bal, nebo starší hlínu z prostoru mezi kořeny vyklepat a rostlinku kompletně vybavit novou zeminou. Během přesazování je vhodné rýmovník zastřihnout razantnějším způsobem, aby se rostlina mohla více soustředit na zakořenění.
Choroby a škůdci
Přestože jde o rostlinu aromatickou a léčivou, i ona může trpět na choroby, i když jde spíš o následky špatného zacházení. Na listech se objeví černé flíčky nebo žluté okraje, když rýmovník delší dobu přeléváte. Zluté okraje listů mohou znamenat i pobyt na příliš prudkém sluníčku.
Škůdci se rýmovníku vyhýbají. Takže když ho přidáte k dalším rostlinám, poskytne jim insekticidní ochranu. Tu ostatně nabídne i vám: stačí jej mít v ložnici a několikrát denně po něm přejet rukou. Rozvoní se, a komáři si let za vámi do ložnice raději rozmyslí.
Kdy sklízet rýmovník
Kdykoliv, průběžně, pořád. Rýmovník je nejlepší čerstvý. Rozhodně listy nesušte, připravili byste se o většinu aroma (podobně jako u bazalky). Jen zaštípněte a hned použijte do nápoje nebo do jídla, ale i k přičichnutí, což pomůže zprůchodnit ucpaný nos.
Jestliže rýmovník přesazujete nebo přemisťujete zvenčí dovnitř, případně chcete jeho výhony „zkrotit“, ostříhejte rostlinu razantněji a sklizenou úrodu zamrazte nebo ihned zpracujte na sirup / marmeládu / tinkturu atd.
Jak uskladnit sklizené listy
Abyste mohli listy použít později, můžete je uložit v lednici, do plastové krabičky nebo sáčku. Zde vydrží několik dní. Pokud budete chtít listy zpracovat mnohem později, zamrazte je. Často se mrazení používá jako postup k nashromáždění většího množství listů tak, aby z nich bylo možné připravit například sirup.
Jak zpracovat úrodu rýmovníku
Již jsme uvedli rýmovníkový sirup, tinkturu z rýmovníku nebo marmeládu. Marmeláda se nepřipravuje jen z rýmovníku, ale rýmovníkovými lístky se dochucuje, obohacuje. Sirup a tinktura jsou převážně z rýmovníku.
Rýmovníkový sirup
Sirup připravíte stejně jako sirupy z jiných bylinek nebo ovoce. Nejde o nijak složitý postup, vyžaduje jen víc času na vylouhování látek obsažených v listech. Zvolit můžete přípravu za tepla nebo za studena.
Postup přípravy za studena si vyžádá nakrájení listů na menší kousky, aby se porušil jejich povrch, a do vody bylo možné vylouhovat maximum účinných látek. Při tepelné úpravě se listy spaří horkou vodou, a ta povrchový film listu zničí sama o sobě.
Na rýmovníkový sirup budete potřebovat:
- 30 – 50 listů rýmovníku (podle jejich velikosti)
- jeden citron oloupaný a nakrájený na kolečka (bio citron můžete nechat i s kůrou)
- litr vody
- kilogram cukru
- lžíci kyseliny citronové
- špetičku kyseliny sorbové
Jak budete postupovat:
Listy přelijete vodou (dle volby studenou nebo vroucí, viz výše). Přidáte citron, kyselinu citronovou, překryjete a necháte cirka 24 hodin louhovat, lze ponechat při pokojové teplotě. Na druhý den scedíte a přidáte cukr a kyselinu sorbovou. Mícháte až do rozpuštění cukru, pak rozlijete do uzavíratelných lahví a pevně uzavřete.
Pokud byste se chtěli vyhnout kyselině sorbové, je možné sirup zavařit, nebo uchovávat v lednici, kde vydrží i několik týdnů – ale nikoliv ve dveřích – uložte jej dospodu a co nejvíce dozadu.
Rýmovníková tinktura
Listy rýmovníku necháte několik týdnů louhovat v alkoholu. Listy by měly být v alkoholu ponořené, ale jen těsně pod hladinou (alkoholu použijte co možná nejméně). Po asi 4 týdnech sceďte a uzavřete v lahvičkách. Tinkturu podávejte po kapkách.
Jak využívat čerstvé listy rýmovníku
Máte-li rýmovník doma, můžete si z něj uštípnout lístečky na čaj, ale i na dochucení některých jídel. Čaj připravíte snadno: stačí listy rýmovníku přelít vroucí vodou. Množství listů na jeden hrnek závisí jen na vás – postupně vypozorujete, jaká koncentrace chuti a vůně vám bude vyhovovat.
Při rýmě učtípeněte lístek a čichejte k němu.
Co se rýmovníku jako koření týká, můžete ho využít například do drůbežích mas, k rybám, do marinád, ke zvěřině, ale například i k pomazánkám. Listy se používají vždy čerstvé (nebo z mrazáku) a najemno nasekané. Vlastně stejně jako bazalka.